Autor: Antonín Karoch | 4.3.2017|www.prvnizpravy.parlamentnilisty.cz

Blízký spolupracovník světového ekonoma českého původu, Milana Zeleného,  Adrián Podskľan již delší dobu pracuje na nové studii „Ideálního průmyslového města pro 21. století“. Nezastírá, že ho inspiruje odkaz bratří Baťů a jimi vybudované město Zlín.

APMMCTRIT

Zároveň Adrián Podskľan  také definuje principy adaptivních organizací, což jsou takové výrobní celky, které jsou s to konstruktívně reagovat na změny v průmyslu, dodavatelsko-odběratelských vztazích, bankovnictví a společnosti jako celku v souvislosti s rychle se měnícími podmínkami současné rychle se blížící postglobální civilizaci.

Opravdu věříte, že se svět mění a nynější globální celosvětové koncerny ztratí svoji současnou důležitost?

“Svět se již změnil a globalizace sice nenápadně, ale končí. Rostoucí potenciál velkých měst, tvářících se, že jsou schopné uživit stále větší a větší počet obyvatel je u konce. Nejlépe to dokazuje skutečnost, že bydlení a život v nich je nedostupný pro běžné lidi, kteří se nechtějí dlouhodobě zadlužovat, spekulovat a žít na hraně takzvaným křehkým způsobem života. Tím míním, že stačí nemoc, zranění, rodinné neshody a člověk nemůže splácet hypotéku a přijde o dům. Také musíme brát ohled na skutečnost, že pracovních míst v důsledku digitalizace ve velkých městech ubývá. Přesně tak, jak tvrdí prof. Milan Zelený, místo abychom obchodovali s produkty samotnými, začínáme obchodovat se znalostmi. Náhle však zjistíme, že něco chybí.”

S Milanem Zeleným o vzdělávání: Budeme generovat nezaměstnatelné?

Mluvíte o průmyslovém městě pro 21. století. Co tímto pojmem míníte?

“V současné době zjišťujeme, že mnohá velkoměsta pomalu ztrácejí pro lidstvo výhody, díky kterým vznikaly. Centra se vylidňují, lidé se stěhují do příměstských sídlišť. Stačí drobnější krize a tyto konglomeráty ztrácejí na významu, jako například tzv. rezavá města v USA. Účelem předkládané studie je prezentovat výsledky, získané z dostupných informačních zdrojů, které souvisejí s konceptem ideálního průmyslového města s akcentem na identifikaci skutečných problémů lidských společenství a také, jak tyto přístupy řešit či jak vůbec měřit kvalitu života. Studie obsahuje i základní návrh včetně zhodnocení základních přínosů města pro 21. Století, které bude zaměřeno na efektivní boj proti chudobě a znečisťování životního prostředí. Bude ale také podporovat zvyšování počtu zámožných lidí a vychovávat skutečné podnikatele. Protože pouze schopní podnikatelé jsou schopní vytvářet a zlepšovat adaptivní organizace, ohleduplné k lidem a životnímu prostředí. V rámci studia jsme zpracovávali rešerše z mnoha informačních zdrojů. Následně společně s logickým zhodnocením přínosů jsme vytvářeli předpoklady pro získání ideálního konceptu průmyslového města pro 21. století.”

A konkrétně to znamená?

“Nezvratně se posouváme od globální ekonomiky, která přerostla naše schopnosti, zpět k lokálním komunitám a místním ekonomikám. V důsledku rychlé a efektivní proměny způsobu života v období, kdy například Česká i Slovenská republika nedisponuje dostatečně velkým vlastním kapitálem, zkusit vytvořit podnik, jaký vybudovali Tomáš a Jan Antonín Baťa, kdy kolem továrny vyrostlo téměř soběstačné město. Tuto skutečnost bereme víceméně jako koncept možných budoucích tzv. chytrých měst, které budou výrobně, energeticky,  potravinově a hlavně tzv. znalostně soběstačná. Z výsledků námi předkládané studie například vyplývá, že alarmující situaci v propadu kvality života nám avizuje nárůst počtu bezdomovců a lidí ohrožených příjmovou chudobou, mimochodem i u nás, v České republice. To stojí v protikladu k tzv. supernízké nezaměstnanosti a navazuje na nyní běžný shora uvedený „křehký“ způsob života. Kdo má slušnou práci či příjem z podnikání, tomu se obvykle daří lépe. Lidé, kteří přišli o zaměstnání nebo zapadli do dluhů či alkoholu, se už z bídy většinou nedostanou. Ve výsledcích studie můžete také zjistit, že mezi nejpopulárnější řešení problémů v lidských společenstvích dnes bezpochyby patří koncept „chytrého města“, tedy „smart city“, který je významný především pro udržení vzrůstajících nároků na život ve městech.”

Mimochodem, existuje někde vámi zmíněné „chytré město“?

“Samozřejmě. A jejich více. My jsme se nechali inspirovat příklady „chytrých měst“ ve světě, jako jsou například Masdar v Spojených arabských emirátech, Fudžisava v Japonsku, Baťa(nagar) v Indii a podobně.”

Více informací o studii získate také na workshopu “Vytváření, obnova a adaptace lokálního podnikatelského ekosystému”.