The Blog

Myšlení na cestě k adaptivitě

Autor: Adrián Podskľan | Datum: 30.6.2015

Nezáleží na tom, co říkáte, ale jen na tom, co uděláte:  to pomáhá všem, kteří chtějí pochopit svět, přizpůsobit se, nalézt sebedůvěru a prorazit novou, svoji cestu”

-Milan Zelený

IMG_0531_výřezMyšlení stojí mezi poznáním a rozhodováním a jeho linie se často odvozuje z působení těchto dvou činitelů. Otázka, co poznají podniková vedení a pro co se rozhodnou, nám otevírá přístup k „adaptivní a štíhlé mysli“. V roce 1989 schopnost myslet předvedlo vrcholové vedení British Petrol, když s ohledem na dramatické změny světového energetického trhu rozhodlo podstatně zvýšit akční a reakční schopnost podniku a definovalo pro celý proces změny kultury základní heslo „OPEN“. Za zkratkou OPEN, definující „mobilizaci a revolucionizaci“ koncernu, se skrývaly výlučně duchovní kategorie: „O“ pro otevřenost, „P“ pro osobní (personal) angažovanost, „E“ pro povzbuzení (encouragement) a trénování, resp. školení (coaching) a „N“ pro vytváření sítě (networking) a pro práci v projektových skupinách.

Jak je známo, jazyk – i ten, který používáme v knize Adaptivní organizace a také v tomto článku – vznikl v kontextu každodenního života jako prostředek koordinování. Na cestě k dalšímu zeštíhlování, zvyšování adaptivnosti a stupňování výkonnosti organizací nebo zpráv může proto náš popis myšlení na cestě k adaptivitě posloužit jako „navigace“.

Pět hlavních myšlenek adaptivního a štíhlého managementu je:

  • Proaktivní myšlení: Budoucí činy se předvídavě promyslet a zformulovat.
  • Senzitivní myšlení: Se všemi senzory, kterými disponujeme, zachytávat informace z okolního prostředí a přizpůsobovat se mu.
  • Celkové myšlení: Přemýšlet o tom, jaký účinek má naše konání na celek, a prokázat odvahu být komplexní.
  • Potenciální myšlení: Zpřístupnit a využít všechny zdroje, kterými disponujeme.
  • Ekonomické myšlení: Prevence jakéhokoliv plýtvání, úsporné hospodaření.

PROAKTIVNÍ MYŠLENÍ: OPTIMISMUS TVOŘENÍ

Optimismus a proaktivní myšlení nacházejí stále větší odezvu u manažerů, kterým záleží na dlouhodobé úspěšnosti jejich firem. A určitě nejen proto, že tak chtějí jít s hlavním proudem. Svým postojem připomínají cnost práce, ochotu se přizpůsobit a starého ducha průkopníků, který se nesl ve znamení hesla „tady a teď“, stejně jako tradiční řemeslnickou, selskou a obchodní pracovní morálku, bez které by vybudování světového obchodu nemohlo být myslitelné.

Základní myšlenky/Proaktivní myšlení:

  • Konat, ne reagovat: Předvídavě dostat procesy pod kontrolu a vyhnout se tím nemilým překvapením.
  • Všechny činy důkladně připravit: Všechny znatelné problémy řešit včas, tak aby se získal čas a kapacita na aktuální skryté problémy.
  • Zaměřit se na proces, ne na výsledek: Výsledek je důsledkem předchozího procesu.

SENZITIVNÍ MYŠLENÍ: PŘIPRAVENOST NA ZMĚNY

„Plánování nahradí náhodu omylem“, říká jeden bonmot „chybami se člověk učí“ „…a z omylů se dá učit“. Nebo jak se říká: „(Sebe-)poznání je prvním krokem k zlepšení“. Maasaki Imai vytýká západním manažerům kromě nedostatečné proaktivity ještě jedno slabé místo: „Neumí si vážit chyby a problém nevidí jako něco, co má hodnotu. V praxi projevují mnozí „západní“ praktici daleko menší zájem o kritická fakta, odpovědnost a prozíravost než jejich kolegové, jež mají zkušenosti s „lean“ přístupem. „Nos“ experta dokáže zachytit právě při vysoce komplexních průmyslových a tržních procesech více jen jako kóty.“

Základní myšlenky/Senzitivní myšlení:

  • Informační otevřenost dovnitř i navenek.
  • Přijímat informace všemi smysly.
  • City a nálady akceptovat vedle faktů jako klíčové faktory.
  • „Rušení“ z vnějšku přináší podnět na rozvoj.

CELKOVÉ MYŠLENÍ: NADOBLASTNÍ A TRŽNÍ INTEGRACE

Zpátky k podnikové praxi: podnikatel ví, co chce, rád se zasazuje o tyto cíle a nepoužívá na to více prostředků, než je potřebné. Adaptivní podnikatel se štíhlým myšlením ví ještě něco navíc, a to, že řízení, budování a rozvoj podniku je komplexní, celkový, na okolí se vztahující proces, kterého se sice účastní podstatnou mírou, ale o jehož výsledku nemůže rozhodnout sám.

Základní myšlenky/Celkové myšlení:

  • Celkový pohled rozezná na horizontu více problémů.
  • Hodnota vlastního konání se řídí podle toho, jaký má z něho užitek celý systém.
  • Systémy se vymstí, pokud vlastní výhoda nevede k výhodě pro celý systém.
  • Prostorové a časové celkové myšlení.
  • Komplexní procesy vytváří vlastní dynamiku a nedají se kontrolovat jednou osobou.
  • Využít síly celku pro vlastní činy.
  • Dvojsměrná informační cesta namísto jednosměrné.
  • Síťové vztahy namísto duálních.

POTENCIÁLNÍ MYŠLENÍ: ZPŘÍSTUPNĚNÍ VŠECH ZDROJŮ

Naši mysl stále zaměstnává otázka, zda je adaptivní řízení strategií racionalizace nebo humanizace. U adaptivních organizací zní tato otázka trochu jinak: Existuje potenciál racionalizace bez humanizačního účinku? Západní duchovní svět, který má sklony k vytváření protikladů, například odlišuje komerci od kultury, nařízení od vykonání, navrhování od realizace.

Základní myšlenky/Potenciální myšlení:

  • Využít jako zdroje spolupracovníky, dodavatele, zákazníky a konkurenty.
  • Odstranit rozlišování mezi myšlením a prací.
  • Přerušení hlavní činnosti plánovaně využívat na přípravné práce, údržbu a vedlejší činnosti.
  • Eliminovat chybné výkony.
  • Vytvářet stejně zaměřené zájmy.
  • Všude klást otázky o nevyužitých zdrojích.
  • Vyhýbat se nedostatečnému nebo nadměrnému zatěžování.
  • Společně dosažený zisk spravedlivě rozdělit.

EKONOMICKÉ MYŠLENÍ: PREVENCE JAKÉHOKOLIV PLYTVÁNÍ

Heslo „V zdravém těle zdravý duch“ si žádá jisté omezení: Být štíhlý neznamená bezpodmínečně být fit, ale být fit převážně implikuje být štíhlý. Předcházení přebytku odpovídá nejstaršímu lidskému způsobu hospodaření, šetrnému a užitečnému rozdělení zásob. Má logicky své přirozené hranice, neboť čím méně zasejeme, tím méně sklidíme. Spoření a investování patří k sobě. Plýtvání zdroji brání jejich efektivnímu využití a trvalému investování do budoucí výkonnosti. Naopak velkorysost, která vidí do daleka, může být velice hospodárná. Zde si můžeme pomoci pravidlem: Tak málo, jak je jen možné; jen tolik, kolik je nutné.

Základní myšlenky/Ekonomické myšlení:

  • Nová definice plýtvání: Všechny činnosti, které nevytváří hodnoty.
    • Odstranit sklady a mezisklady.
    • Nejlepší lidi na místa, kde se tvoří největší hodnoty.
    • Vyrábět plánovaně kvalitu, žádné zmatky a dodělávání.
    • Odhalit skryté plýtvání.
  • Šetřit dovnitř, ale ne na zákazníkovi.
    • Zákazník má mít co největší užitek z výrobku nebo služby.
    • Vysoká přítomnost a vystupování na trhu.
  • Konflikty znamenají výdaje.
    • Harmonizovat zájmy se všemi partnery (spolupracovníci, dodavatelé, zákazníci, investoři, stát).

ZAJÍMAVOSTI, VÝZVY A NOVÝ ZPŮSOB MYŠLENÍ NA CESTĚ K ADAPTIVITĚ

Zajímavé na adaptivním myšlení lídrů jako například Ivana Baťku, majitele Fosfy je, že ačkoli nikde nedeklarují svou společenskou odpovědnost, ta podle nich proniká hluboko jak do DNA toho, co firma dělá, tak do přístupu k zaměstnancům i vztahu k přírodě. Ivan Baťka zároveň říká, že člověk musí mít každý den odvahu začít nový život, a to ho provází podnikáním. Podle něj je podnikání plné pádů, kotrmelců a proher. Ale pokud nezažijete prohry, tak si nevychutnáte ani vítězství. Důležité je, kolikrát se dokážeme zvednout a jít dál.

Novou příležitostí a výzvou pro myšlení na cestě k adaptivnosti je v současnosti probíhající celosvětová transformace, která vyplývá ze skutečnosti, že celý svět vstupuje do éry klesajícího nebo stagnujícího růstu, do sekulární stagnace tradiční ekonomiky. Tuto stagnaci lze překonat pouze přizpůsobením se transformaci a metamorfóze – a následně využít nových příležitosti regionálního a lokálního rozvoje, jakož i relokalizace domácích hospodářských aktivit. Musíme tedy velice rychle pochopit, že ekonomika je adaptivní organismus, který se pohybuje na základě vnitřní energie, motivačního pnutí a následné dynamiky, ne na základě vnějších stimulů nebo zapojení do zástrčky, jako stroj říká ekonom Milan Zelený. Nemá li stroj benzin, můžete jej nahazovat opakovaně: vždy jen zabafá a chcípne. Nemá-li ekonomika vnitřní energii – opět, otázka znalosti důvodů a příčin. Energie systému je spojená s vlastnictvím, vzděláním, motivací, podnikatelstvím a investicemi – takže, vnitřní energii prostě nemáme.

Mezi velice důležité kroky vedoucích k efektivnímu využití příležitosti z celosvětové probíhající transformaci v současnosti je i krok, který umožní hlavně mladým lidem začít se konečně učit dobře, což znamená, že například podnikání je třeba učit na podnikatelské univerzitě originálním podnikáním umožňujícím sdílení prosperity tak jako to navrhl a dělal Ján A. Baťa, který obdivuhodným způsobem vylepšil systém řízení Baťa vytvořený hlavně Tomášem Baťou a jeho spolupracovníky jako například Dominik Čipera. Milan Zelený nepřímo říká, že sdílení prosperity to je vlastně spolupráce a doplňování schopností, kde “vítězí” všechny zúčastněné strany – ne proto, že umí a dělají totéž, ale proto, že je každá dostatečně jiná a tak se navzájem mohou doplňovat a tudíž se potřebují. Jak prosté. Do způsobu vzdělávání podnikáním v současném období digitalizace je samozřejmě potřeba zapojit digitální technologie, které vznikají a vznikly během posledních deseti až dvaceti let. Filozofie skutečné podnikatelské univerzity podle nejen konceptu Adrián Podskľan AP Solution navázána na strategické cíle adaptivní organizace – tedy žádní dělníci, ale 100 % spolupodnikatelů.  Při dnešním učení se podnikáním nejrychleji a nejlépe také pochopíme, že během několika let se z crowdsourcované produkce stal významný fenomén zapříčiňující vznik velkého množství velkých firem, které se zahrnují pod pojem „peer economy“ (ekonomika sdílení). Společnosti spadající pod tento typ hospodářství naplňují požadavky svých zákazníků hlavne pomocí crowdsourcingu. Crowdsourcing (též wisdom of the crowd (moudrost davů)) je přitom novotvar pro označení způsobu dělby práce, při které se úkol obvykle vykonávaný zaměstnanci nebo kontraktory v rámci outsourcingu zadá blíže nespecifikované skupině lidí jako všeobecná výzva. Například se veřejnost vyzve na spolupráci při vývoji nové technologie, uskutečnění designérské úlohy, zdokonalení algoritmu nebo při pomoci se zachycením, roztříděním a analýzou velkého objemu dat.

 

Svět se mění. Adaptujte se!

Autor: Adrián Podskľan | Datum: 17.6.2015

Stagnace se stala novou normálou na příštích 50 let. Celý svět vstupuje do éry klesajícího nebo stagnujícího růstu, do sekulární stagnace tradiční ekonomiky. Tuto stagnaci lze překonat pouze přizpůsobením se transformaci a metamorfóze – a následně využít nových příležitosti regionálního a lokálního rozvoje, jakož i relokalizace domácích hospodářských aktivit. Musíme také velice rychle pochopit, že ekonomika je adaptivní organismus, který se pohybuje na základě vnitřní energie, motivačního pnutí a následné dynamiky, ne na základě vnějších stimulů nebo zapojení do zástrčky, jako stroj říká ekonom Milan Zelený. Nemá li stroj benzin, můžete jej nahazovat opakovaně: vždy jen zabafá a chcípne. Nemá-li ekonomika vnitřní energii – opět, otázka znalosti důvodů a příčin. Energie systému je spojená s vlastnictvím, vzděláním, motivací, podnikatelstvím a investicemi – takže, vnitřní energii prostě nemáme.

PROČ A JAK SE ADAPTOVAT NA RYCHLE MĚNÍCÍ SE PROSTŘEDÍ

Věda již dávno prokázala, že úspěch všech projevů života na Zemi závisí na jejich schopnosti adaptace na okolní podmínky, ve kterých existují. Koncept adaptivní organizace analogicky vychází z myšlenky, že jen organizace, které se dokáží velmi dobře a včas adaptovat na rychle a nepredikovatelně se měnící turbulentní prostředí v globalizovaném a vzájemně propojeném světě dokáží být úspěšné v soutěži s ostatními a trvale prosperovat. Nejadaptabilnější z těchto organizací už dávno velice dobře vědí, že technologie jsou hnací  silou ekonomiky, budoucnost je v dronech, vertikálních farmách a 3D tisku. A právě proto je potřebné se zabývat více problémy, řešeními a jejích implementaci od A do Z při budování a rozvoji adaptivních organizací.

Inspirací pro budování a rozvoj adaptivních organizací se stal hlavně Tomáš Baťa, který byl podle dostupných informací zralý, vyrovnaný muž, který znal cestu a cíl, a který se nezalekl ani největších bouří a zmatků národů, jež přelom 19. a 20. století přinesl. Pro jeho výrobní společnost v nestabilním podnikatelském prostředí, kdy jedna krize střídala druhou, nebylo jednoduché reagovat na neustálé změny tak, aby výroba a prodej fungovaly efektivně. Tehdy si Baťa uvědomil, že musí vytvořit organizaci s dostatečně flexibilním systémem schopným přizpůsobit se různým podmínkám. Strukturu budoucnosti bez zaměstnanců a odborářů, kde budou pracovat spolupodnikatelé mající odvahu přebrat zodpovědnost a rozhodovat, kteří se umějí rychle učit a adaptovat. Přesně takovou strukturu má také adaptivní organizace, což je podle Adriána Podskľana, experta na problematiku adaptivních organizací, působícího v řízení podniků a poradenství a jeho spolupracovníků ta,:

  • která má pracovníky oprávněné vidět a realizovat změnu,
  • kde jsou produkty nebo služby, poptávky a nabídky za všech okolností sladěny a synchronizovány,
  • která optimalizuje využívání svých zdrojů (včetně informačních technologií), vždy používá jen ty, které potřebuje, a platí jen za to, co efektivně použije, a která zajistí, že zdroje jsou dostačující k pokrytí poptávky,
  • jež se rozumně přizpůsobuje svým zákazníkům.

Klíčovými výhodami této organizace jsou porozumění lidem a jejich motivačním faktorům, jednoduchost, flexibilita, nízké zásoby, nízká vázanost kapitálu a zdrojů a eliminace neproduktivní a nadbytečné práce a materiálu.

PROČ JE KONCEPT ADAPTIVNÍ ORGANIZACE VÝZVOU PRO ROZVÁŽNE LIDI

Závazkem sociální odpovědnosti je chovat se eticky, respektovat princip udržitelného rozvoje a mít pozitivní vliv na společnost. Dlouhé roky jsme žili v představách, že to není možné, když nejsme velkou firmou. Důvod byl ten, že velcí mohli alokovat dostatek peněz na vývoj a inovace, ovlivňovali poměry na trzích, dělali akvizice menších hráčů. Často však právě malé firmy přicházely s inovativními nápady a produkty a stávali se objektem velkých „žraloků“.

Velcí investovali do moderních výrobních technologií, vytvořili obrovské výrobní kapacity a management připomínající armádu. Moderní komplexní stroje, ale často nemají dostatečnou pružnost, je těžké je integrovat do flexibilních buněk a vytvořit tak plynulé toky. Velké výrobní kapacity znamenají vysoké fixní náklady, armáda hierarchicky řízených „produktivních lidských zdrojů“ se vyznačuje nízkou motivací. Manažeři těchto firem věnují většinu svého času budování a bránění své pozice, neriskují a hrají na jistotu. Ve většině případů se jedná o sebevědomé supermany, kteří nepotřebují radu a pomoc, kterým chybí pokora, schopnost vidět svoje slabiny a učit se. Doplňují je aktivisty, kteří četli knihy, navštěvovali konference a semináře a okamžitě se snažili přebírat všechny „nejlepší světové praktiky“.

Výkonnost podniku se už, ale dávno měří hlavně pružností a rychlosti (v reakci na požadavky zákazníka, na abnormalitu v procesu, na změny na trhu). A právě menší firmy mají rychlejší přenos informací, rychlejší rozhodování – jsou v dnešním světě životaschopnější. Navíc v těchto firmách jsou  zodpovědnější a rozvážnější lidé (Podnikatelé – živitelé), kteří se dokážou obklopit osobnostmi, společně rozvíjet znalosti a postupně objevují, budují a neustále rozvíjejí svou vlastní soustavu řízení. Mezi špičkové příklady rozvážných lidí a nové vlny úspěšných podnikatelů patří např. Elon Musk, Jeff Bezos, Jack Ma, ale i jejich předchůdci, jako Bill Gates, Steve Jobs anebo Dick Branson. Tito lidé nemají mnoho společného s tradičními šéfy, sedícími dočasně na vrcholku organizační pyramidy, přecházejícími z podniku do podniku a řídícími stejně dočasné byrokraty řízení. Noví lidé tvoří, inovují, řeší problémy a hledají vlastní cestu ve službě veřejnosti. Všem jim je smutně společné, že nedokončili tradiční formální vzdělání, které je pouze omezovalo, svazovalo a brzdilo.

Nová řešení nových lidských problémů jsou předmětem generace nové vlny podnikatelů. Tito podnikatelé nepodnikají pro zisk, akcionáře, bohatství nebo spekulace. Tak jako kdysi Baťové, nová podnikatelská vlna hledá řešení pro lidské problémy 21. století. Cílem je služba veřejnosti, testem je uspokojování zákazníků a nástrojem jsou nové podnikatelské modely; peníze samozřejmě přicházejí, tak jako u Baťů, ale nepřímo, jako důsledek a ne cíl jejich snah. Účetnictví a rozpočty jsou jen záznamy toho, co se stalo. Nic nového nepřinášejí. Nová vlna podnikatelů mění svět k lepšímu. Koncept adaptivní organizace je proto určen hlavně jim a každému, jehož zájmem není pouze dosažení okamžitého zisku, ale i sociální rozměr podnikání a to, co zanechá dalším generacím. Koncept je jedinečný právě tím, že překonává mnohé tradiční pohledy na organizaci podniku, které se ukázaly jako nedostačující: centralizace, hierarchie, nedostatek experimentovaní, pevné hranice, nedostatek účelu apod.

Velice zajímavé na konceptu je rozvíjení myšlení v modelech ZIPF (Zákazník, Inovace a Internacionalizace, Procesy, Finance), Lean Canvas (Dynamické štíhle business plánování) a evolučních fázích organizace podniku podle Milana Zeleného. Právě poslední, budoucí, fázi je adaptivní organizace, která se rychle přizpůsobuje okolí a má vlastnosti anti křehkostí – tj. nejen pružně odolává turbulentním změnám a šokům z okolí, ale tyto turbulence ji posilňují a zlepšuji její konkurenční schopnosti.

Tradiční zaměření vrcholového managementu na hlídání cen akcií, vylepšování výkazů zisků a ztrát, případně moderní snahy organizační přestavby podniku patří do včerejšího světa. Prioritou pro podniky a podnikatele se stávají schopnosti a know-how, které umožní flexibilně a rychle reagovat na rychle se měnící podmínky podnikání. To je jeden z klíčových způsobů, jak vybudovat a rozvíjet trvale úspěšnou adaptivní organizaci.

AUTONOMIZACE PODNIKATELSKÉ VRSTVY

V návaznosti na potřebu rozvíjet nezávislé autonomní podnikatelé a podnikatelské jednotky  dne 3. 6. 2015 vznikla nadace ZET prof. Milana Zeleného, která se soustředí na relokalizované projekty v Číně a USA, ale i na příklady mnohých českých podniků, jako  jsou FOSFA, SABRA, SOMA atp. Účelem je autonomizovat českou a slovenskou (ale i světovou) podnikatelskou vrstvu ve směru inovační originality, podnikatelské nezávislosti a regionální funkčnosti. Jen tak lze získat konkurenceschopnost: hledáním vlastní cesty,  respektováním odkazů Komenského, Baťů, Čapka a Peroutky, ve snaze o funkční regionální  triádu (univerzita-podnik-samospráva). Základní podmínkou je nezávislost na státní  korupci a pokračující stranické rekorytarizaci. Nadace bude samofinancovatelná  poskytováním informací, znalostí a zkušeností z celého světa. Bude se podílet na rozvoji  projektů podnikatelských inovací v oblastech zemědělství, průmyslu, služeb a vzdělávání.  Nadace poskytne úspěšným podnikatelům možnost financování talentů, projektů a inovací  z celého světa – za účelem tvorby úspěšné vrstvy národních kapitalistů a podnikatelů zdola: od jedinců a lokalit, přes regiony a města, až po celé národní hospodářství v kontextu deglobalizace a relokalizace. Vzhledem k závratné rychlosti technologické, inovační a podnikatelské změny ve společnosti, bude nadace postupovat podle strategie „prvního kroku“, tzn. postupnou úpravou projektů i cílů tak, aby v turbulentním prostředí nezastarala, ale zůstala trvale mladá, čerstvá, relevantní a inspirující po celou éru transformace a metamorfózy. Specifické projekty budou kontinuálně generovány členy nadace a specifickými požadavky regionálních triád. V žádném případě nebude nadace charitou ani zdrojem podpory pochybných zámyslů. Tvorba domácí i mezinárodní sítě podnikatelských univerzit, které samy podnikají a učí podnikat podnikáním, ne jen čtením knih o podnikání, patří také mezi základní poslání nadace.

 

Tisková zpráva: Průvodce na cestě k firemní dlouhověkosti

Praha, 20. 5. 2015 – Nakladatelství Management Press vydalo dne 15. dubna 2015 knižní publikaci Adriána Podskľana a kol. „Adaptivní organizace“

AO_KTAKAV_5.2015

O knize

„Knížka Adaptivní organizace se stává zásadním titulem mezi manažérskými odbornými publikacemi přibližujícími také unikátní československé manažerské systémy, které byly doposud vydané autory z Čech a Slovenska“, uvedl při příležitosti její představení vedoucí autorského týmu Adrián Podskľan, expert na problematiku adaptivních organizací a řízení. Zároveň dodal, že knížka je rovněž jedinečná tím, že překonává tradiční pohledy na organizaci podniku, které se ukázaly jako nedostačující (centralizace, hierarchie, strach z velení, defenzivní myšlení, krátkodobé myšlení apod.) a představuje nové přístupy ve fungování organizací související s novými výzvami současného globalizovaného a turbulentního prostředí a zostřené konkurence, se kterými se současní a budoucí manažeři nutně střetávají. Tato kniha je určena nejenom širší odborné veřejnosti, ale rovněž všem zájemcům o nové manažerské metody řízení a úspěšného rozvoje především komerčních organizací a společností.

O autorech

Autoři publikace jsou Adrián Podskľan, Petr Zavoral, Marcel Matějka a Ján Vašík, kteří při psaní publikace využily své dlouhodobé praktické zkušenosti s adaptivním a neadaptivním řízením výkonnosti a z působení ve společnostech jako KPMG, SAS Institut, SAP, Oracle, ČD – Telematika, Sitronics TS, CS Cargo, Tauris, Fairy Tailors a Slovenské lučobné závody.

O nakladatelství

Nakladatelství Management Press bylo založeno v roce 1992 a je předním českým nakladatelstvím odborné literatury pro manažery, podnikatele, ekonomy, obchodníky, finančníky, poradce v řízení a podnikání, podnikové personalisty, pro učitele a studenty těchto specializací. Management Press je členem skupiny Albatros Media a.s.

Další informace

Dr. Adrián Podskľan – vedoucí autorského týmu, podsklan@yahoo.com, Tel. 607 698 339

Irena Ajjanová – šéfredaktor Mngt Press, irena.ajjanova@albatrosmedia.cz, tel. 725 960 439

Knižní knokaut pro byrokraty

AODCS_Obr_2015

Změny podmínek pro podnikání mohou vést k záhubě. Proč tedy nevybudovat organizaci, která dokáže rychle reagovat na rychle měnící se podmínky podnikání?

Charles Darwin už v roce 1859 poprvé uveřejnil svou evoluční teorii, založenou na přírodním výběru, tedy přežití a množení jedinců lépe přizpůsobených podmínkám, ve kterých žijí. Předložil množství důkazů, že rozmanitost života vznikla rozrůzňováním druhů ze společných předků. Věda již tedy dávno prokázala, že úspěch všech projevů života na Zemi závisí na jejich schopnosti adaptace na okolní podmínky, ve kterých existují. Koncept adaptivní organizace analogicky vychází z myšlenky, že jen organizace, které se dokáží velmi dobře a včas adaptovat na rychle a nepredikovatelně se měnící turbulentní prostředí v globalizovaném a vzájemně propojeném světě dokáží být úspěšné v soutěži s ostatními a trvale prosperovat. A právě takovou organizací se zabývá kniha Adaptivní organizace, která byla připravena s ambicí pomoci organizacím rychle a pružně reagovat na měnící se podmínky v podnikatelském prostředí.

Inspirací pro psaní knihy se stal hlavně Tomáš Baťa, který byl podle dostupných informací zralý, vyrovnaný muž, který znal cestu a cíl, a který se nezalekl ani největších bouří a zmatků národů, jež přelom 19. a 20. století přinesl. Pro jeho výrobní společnost v nestabilním podnikatelském prostředí, kdy jedna krize střídala druhou, nebylo jednoduché reagovat na neustálé změny tak, aby výroba a prodej fungovaly efektivně. Tehdy si Baťa uvědomil, že musí vytvořit organizaci s dostatečně flexibilním systémem schopným přizpůsobit se různým podmínkám. Strukturu budoucnosti bez zaměstnanců a odborářů, kde budou pracovat spolupodnikatelé mající odvahu přebrat zodpovědnost a rozhodovat, kteří se umějí rychle učit a adaptovat. Přesně takovou strukturu má také adaptivní organizace, což je podle Adriána Podskľana, působícího v řízení podniků a poradenství a jeho týmu ta,:

  • která má pracovníky oprávněné vidět a realizovat změnu,
  • kde jsou produkty nebo služby, poptávky a nabídky za všech okolností sladěny a synchronizovány,
  • která optimalizuje využívání svých zdrojů (včetně informačních technologií), vždy používá jen ty, které potřebuje, a platí jen za to, co efektivně použije, a která zajistí, že zdroje jsou dostačující k pokrytí poptávky,
  • jež se přizpůsobuje svým zákazníkům.

Klíčovými výhodami této organizace jsou porozumění lidem a jejich motivačním faktorům, jednoduchost, flexibilita, nízké zásoby, nízká vázanost kapitálu a zdrojů a eliminace neproduktivní a nadbytečné práce a materiálu.

Překonání tradičního pohledu na organizaci

Kniha je psaná jasně živým a srozumitelným jazykem, s množstvím praktických a užitečných poznámek. V úvodní části jsou stručně charakterizovány adaptivní prvky firem Baťa, Toyota, BMW, Ikea a Apple. Autoři zde rozebírají 12 zásadních bariér budování úspěšné organizace. Při čtení těchto řádků bude mnohým manažérům smutno, protože některé firmy stále ještě tyto “prvky neúspěšnosti” zdařile praktikují. Kniha je zajímavá právě tím, že překonává mnohé tradiční pohledy na organizaci podniku, které se ukázaly jako nedostačující: centralizace, hierarchie, nedostatek experimentovaní, pevné hranice, nedostatek účelu apod.

Velice zajímavé je v publikaci rozvíjení myšlení v modelech ZIPF (Zákazník, Inovace a Internacionalizace, Procesy, Finance), Lean Canvas (Dynamické štíhle business plánování) a evolučních fázích organizace podniku podle Milana Zeleného. Právě poslední, budoucí, fázi je adaptivní organizace, která se rychle přizpůsobuje okolí a má vlastnosti anti křehkostí – tj. nejen pružně odolává turbulentním změnám a šokům z okolí, ale tyto turbulence ji posilňují a zlepšuji její konkurenční schopnosti.

AOBATA1_2015

Pro každého, kdo netouží jen po okamžitém zisku

Závazkem sociální odpovědnosti je chovat se eticky, respektovat princip udržitelného rozvoje a mít pozitivní vliv na společnost. Kniha je proto určena každému, jehož zájmem není pouze dosažení okamžitého zisku, ale i sociální rozměr podnikání a to, co zanechá dalším generacím. Autoři staví na svých rozsáhlých vědomostech a zkušenostech z praxe a využívají konkrétních příkladů reálných firem. Zároveň připomínají jednoduchá, ale funkční, a o to důležitější pravidla selského rozumu, na které někdy ke své škodě zapomínáme.

Tradiční zaměření vrcholového managementu na hlídání cen akcií, vylepšování výkazů zisků a ztrát, případně moderní snahy organizační přestavby podniku patří do včerejšího světa. Prioritou pro podniky a podnikatele se stávají schopnosti a know-how, které umožní flexibilně a rychle reagovat na rychle se měnící podmínky podnikání. To je jeden z klíčových způsobů, jak vybudovat a rozvíjet trvale úspěšnou adaptivní organizaci.

Budování a rozvoj trvale úspěšné adaptivní organizace, jejíž poslání autoři vnímají rovněž jako služba veřejnosti je jedním z nejdůležitějších úkolů úspěšně působících manažerů a lídrů v současnosti. Publikace má proto za cíl poskytnout těmto lídrům, manažerům a všem zájemcům z řad odborné veřejnosti, kterým záleží na osudu dalších generací, ucelený pohled na problematiku budování a rozvoj trvale úspěšné adaptivní organizace se štíhlým myšlením orientované na trvale udržitelný rozvoj.

Obalka AO

Rozvoj agility

Kniha přináší mnoho velmi srozumitelně a logicky popsaných užitečných organizačních a ekonomických nástrojů na rozvoj agility. Její autoři nikomu nevnucují “nejlepší praktiky,” nýbrž předkládají moderní přístupy tak, aby si z nich mohl čitatel vybrat ty, které jsou pro něho vhodné, a adaptovat je pro své vlastní soustavy řízení. Kniha nejde do detailů, naopak poskytuje široký přehled literatury a odkazů, sumarizuje, zevšeobecňuje. Nepodporuje syndrom „zaručených postupů“, dává čitatelovi na výběr objevovat svou vlastní cestu.

Na 176 stranách najde čtenář množství nových poznatků se zaměřením na jejích využití v podnikatelské praxi. V záplavě mnohých knih o „nejlepších praktikách“ a „zaručených tipech na úspěch“ přináší táto publikace užitečnou hodnotu pro všechny, kteří chtějí přežít v novém světě podnikaní.

Připravil Adrián Podskľan podle recenze od prof. Ing. Ján Košturiaka, Ph.D.  ke knížce “Adaptivní organizace”.