Ve světě nejcitovanější český ekonom, který byl v roce 1969 vyloučen z ČSAV, zbaven místa a vyzván k okamžitému návratu z USA do Československa: dostudoval tedy a přijal americké občanství. Učí se od něj prakticky celý svět – v USA, Švýcarsku, Estónsku, Číně. Indii, Brazílii, Kanadě, Itálii, Fínsku, Německu, Polsku, Slovensku, Rusku, Austrálii, Rakousku, Chorvátsku a podobně. V Česku je však prof. Milan Zelený stále nedoceňován a  mnohokrát účelově lživě zpochybňován vlivnými politickými manipulátory.

Čech a Američan z Kluckých Chvalovic

Milan Zelený sám o sobě píše na svých webových stránkách, že je exulant, světoběžník, profesor, Čech, Američan, autor, sedlák, českobratrský „beran“ a „Svobodný Pán“ z Kluckých Chvalovic a na Smrčanech, globální profesor, zahradník, systémový vědec, ekonom, Newyorčan, Žižkovák, slávista, poradce, kouč, ronin, hledač, matematik, biolog, otec, syn, milenec a přítel, historik, voják, čtenář, „bývalý “fotbalista, basketbalista, softbalista a tanečník, vyprávěč, trémista, suverén a samotář, milovník všeho autentického a originálního, nepřítel všeho masového a nepůvodního; prostý, skromný, náročný, nostalgik i vizionář.

Působí na Fordham University v New Yorku, Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Xidian University v Xi’an v Číně a mnoha dalších jako emeritní a globální profesor systémů řízení a propagátor Soustavy řízení Baťa.

Je zastáncem kapitalismu svobodného (ne volného) trhu, nestranického a neideologického přístupu k ekonomice.

Je autorem téměř 500 odborných publikací (v angličtině) a přes 600 esejů, povídek, populárních a novinových článků (mnohé i v češtině). Je zakladatel a šéfredaktor časopisu Human Systems Management (přes 33 let), člen desítky redakčních rad mezinárodních časopisů. Je autor řady knih: Multiple Criteria Decision Making, Human Systems Management, Linear Multiobjective Programming, Autopoiesis: A Theory of Living Organization, atp. Česky pak např. ČSFR očima exilového ekonoma, Ještě je čas, Cesty k úspěchu, Hledání vlastní cesty, Neučte se z vlastních chyb, Všechno bude jinak, To vám byl divný svět, a dalších.

V Kluckých Chvalovicích č. 67 u Čáslavi, kde se narodil 22. ledna, 1942 se nachází jeho pamětní deska. Pochází z literární rodiny Vácslava a Vladivoje Zelených. Otec, Josef Zelený, pražský organizační poradce (ZET-organizace), pochází z této rodiny Zelených. Matka, Marie, roz. Barvínková, pochází z českobratrské rodiny z Orlických hor. Po r. 1948 byl otec převeden do dolů na Kladně a jeho bratr Jaroslav do uranových dolů v Jáchymově. Tento „hornický“ původ umožnil Milanovi studium na gymnáziu Sladkovského na Žižkově, a následně i na Vysoké škole ekonomické (1959-1964), obory politická ekonomie, finance a kvantitativní metody.

Byl nejlepší student ročníku a získal červený diplom. Poté získal místo u prof. Oty Šika v Ekonomicko-matematické laboratoři Ekonomického ústavu ČSAV (Československé akademie věd). V roce 1965 vyhrál na ČSAV konkurs University v Rochesteru a díky Šikově intervenci a vyřešení aféry Komárek-Kazan, odešel na studium do USA, v srpnu 1967. Před odchodem, v letech 1964-1965, absolvoval ještě vojenskou službu jako podporučík, oddělení samočinných počítačů, kybernetiky a řízení na MNO v Praze-Braníku, kasárna v Dejvicích.

V letech 1989-2000 byl Zelený v ČR považován za cizince a musel se pravidelně hlásit u cizinecké policie, nemohl držet pozemky a v jeho podniku ZET-organizace mu byl ustaven národní jednatel. Po roce 2000 však získal zpět své české občanství a možnost aktivního působení na českých univerzitách, v podnikatelské sféře a managementu; jeho články, knihy a mediální příspěvky se postupně mohly vrátit na českou scénu. V roce 2012 se často veřejně diskutovalo o jeho kandidatuře na prezidenta České republiky. Prezidentské volby se nakonec rozhodl nezúčastnit. S konkrétními výhradami připustil prezidentskou kandidaturu ve volbách v roce 2018, ale později ji odmítl. U příležitosti 99. výročí vzniku samostatného československého státu byl prof. Ing. Milan Zelený, M.S., Ph.D oceněn státním vyznamenáním – Medailí Za zásluhy, I. stupně.

Globální originalita

Milan Zelený byl za svoji dosavadní vědeckou činnost oceněn řadou světových poct a ocenění. Od roku 1992 se také pravidelně objevuje v prestižních přehledech Who´s Who in Science and Engineering a Who´s Who in America. V roce 2007 byl poctěn mezinárodní vědeckou komunitou oslavným svazkem (Festschrift) “Knowledge and Wisdom”; mimořádná pocta českému ekonomu a vědci v exilu.

Oslavný 400 stránkový svazek (Festschrift) vydaný v roce 2007 mezinárodní vědeckou komunitou odráží jeho fundamentální práci a myšlení: lidské a společenské systémy a procesy jsou organicky a zásadně vícerozměrné, technokratická redukce reality do jednoduchých agregátních makro-funkcí nebo kriterií je vědecky nepřípustná a z hlediska praxe kontraproduktivní.

V roce 2016 upozornil na skutečnost, že globalizaci jsme vyčerpali a budeme proto přecházet k lokální společnosti také v Hyde Parku Civilizace na ČT24. Následně v roce 2017 vystoupil také v pořadu české televize „GEN – Galerie elity národa: Milan Zelený“.

Profesor Zelený zasvětil svůj odborný život tvorbě a rozvoji neagregovaných a nezprůměrňovaných mikro-přístupů ke studiu evoluční ekonomie, rozhodování, organizace a řízení lidských  a společenských systémů. Je iniciátorem a zakladatelem samostatných oborů Multiple Criteria Decision Making (MCDM) a Human Systems Management (HSM). Studoval u amerického statistika W. E. Deminga nebo u význačného liberálního ekonoma Miltona Friedmana. Jeho autopoietickou teorii ekonomiky jako živého organismu přijal Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Friedrich August von Hayek.

Podle názoru nejen svých spolupracovníků v oblasti vědy, řízení podniků a podnikání by měl být Milan Zelený jedním z TOP kandidátů na Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2021 za svůj originální výzkum a přínos lidské společnosti v řetězci: Evoluční ekonomika -> transformace -> metamorfóza -> deglobalizace -> relokalizace -> z centrální do lokální rovnováhy. Mimo jiného jeho výzkum srozumitelným způsobem pomohl objasnit, že:

1)     to, co prožíváme, není cyklická krize, která se čas od času opakuje, ale transformační změna, jako byla průmyslová revoluce;

2)     jsme vyčerpali čtyři oblasti – zemědělství, průmysl, služby, stát – a nikam dál se už ekonomika transformovat nemůže;

3)     evoluční změny jsou rychlejší a docházejí do dnešní situace, kdy se přirozená evoluce proměnila v kulturní;

4)     se budeme metamorfozovat do lokální ekonomiky, což znamená autonomizaci regionů, lokalit, lokální technologie, lokální výrobu, lokální samosprávu;

5)     globalizaci jsme vyčerpali a regiony mají výhodu, že jsou malé, zvládnutelné, lidi se víceméně znají a mohou postupovat správně;

6)     řešením bude osvobození se od světových měn, protože ty jsou v rukou spekulací a výkyvů, což pro lokální ekonomiky není žádoucí;

7)     politický systém se nevzdává dobrovolně, ale když pochopí, že už není východisko, jde to velmi rychle;

8)     musíme se naučit, jak informace najít, jak je interpretovat a co s nimi udělat;

9)     lokální ekonomiky se budou vyvíjet na jiných principech než ty globální;

10)  impulsem pro nový svět budou takzvané podnikatelské univerzity, které by vzdělávaly podnikatele k zakládání reálných firem, s nimiž by vstupovali do regionu;

11) například založením nových, regionálních malých Zlínů lze v Česku vytvořit desítky center pro rozvoj regionálních a lokálních ekonomik, a tím napodobit „zázrak“ rovnováhy Jana a Tomáše Bati – nezávislosti, soběstačnosti a spolupráce místních iniciativ na celém světě co nejblíže konečnému zákazníkovi.

Originálnost svého výzkumu a tvrzení Zelený potvrdil již v roce 2016 i pro Echo24.cz ve své eseji “Evoluční ekonomika a dynamická resilience společenských systémů” v které zdůrazňuje, že za podmínek akcelerující, bezprecedentní a vysoce náročné změny, se resilience samotná mění a přizpůsobuje; je dynamickou adaptací, která, obzvláště u lidského druhu, už není jen biologicky evoluční či geneticky determinovaná, ale je předmětem kultury: musíme se jí učit za stále náročnějších podmínek akcelerace evoluce kulturní. Logičnost a jedinečnost tohoto tvrzení je v roce 2020 možné doložit průzkumem Bank of America, tvrzením Williho Shiha v článku pro MITSloan Management Review věnujícího se přehodnocení rizik dodavatelského řetězce nebo přístupem vlády Nového Zélandu, který dává této krásné krajině obrovskou příležitost znovu vybudovat lepší, odolnější  a inkluzivnější ekonomiku.

Kandidaturu M. Zeleného na Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2021 by mimo jiné potvrdili:

  • Ing. Helena Horská, Ph.D, uznávaná analytička a hlavní ekonomka Raiffeisenbank, protože podle ní jeho teorie prošla bez úhony i koronavirovým šokem a dokonce nabyla na významu a aktuálnosti.
  • Doc. Ing. Jindřich Ploch, CSc., rektor Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, protože (1) jeho vědecky podložená vize transformace lidské společnosti, do které vstupujeme, je fascinující a pozitivní výzvou a nadějí pro náš život; (2) jeho rozsah vědecké, pedagogické a společenské práce je opravdu nevídaný a je výsledkem celoživotní, systematické práce v celosvětovém měřítku; (3) při velkém záběru jeho odborného zaměření mu neschází hloubka poznání.
  • Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc., český ekonom, profesor Univerzity Karlovy.

Zdroj:

  1. Pavla Francová, Lidové noviny, 2015: Milan Zelený: Neprožíváme krizi, ale změnu ekonomického systému
  2. Milan Zelený, Lidovky – Česká pozice: Naděje koronavirové krize: Hledání stability v době nerovnováhy
  3. Milan Zelený, Echo24.cz: Evoluční ekonomika a dynamická resilience společenských systémů
  4. MM, Průmyslové spektrum: Baťův odkaz máme v DNA, říká ekonom Milan Zelený
  5. Milan Zelený, www.milanzeleny.com: Evolutionary Economics: Transformation and Metamorphosis of Economy
  6. Milan Zelený, slideshare.net: Evolutionary Economics: Towards the New World of Digital and Localised Economy
  7. Milan Zelený, Soziale Systeme: Ecosocieties: Societal Aspects of Biological Self-Production
  8. www.milanzeleny.com
  9. Milan Zelený, Ján Koštruriak: Lokální výroba a služby
  10. Hana Filipová – Svět je v rukou politických manipulátorů, varuje profesor Milan Zelený
  11. Willy Shih, MIT Sloan Management Review: Is It Time to Rethink Globalized Supply Chains?
  12. Bartosz Swiderek, emerging-europe.com: The trend from globalisation to localisation amid the Covid-19 pandemic
  13. Yoseph Ayele, Edmund Hillary Fellowship: A new wave of entrepreneurial talent for New Zealand
  14. Douglas Irwin: The pandemic adds momentum to the deglobalisation trend
  15. Hanna Veltheim: End of globalisation post COVID-19 – and the rise of self-sufficient cities
  16. Adrián Podskľan: Baťův sen ožívá. Opět nastává doba produktivních a zelených prostředí
  17. Adrián Podskľan – Moderní technologie posunují ekonomiku od globální k lokální
  18. Adrián Podskľan, Ilona Švihlíková, Marek Pavlík – Globalizace končí. Trendem je lokalizace
  19. Markéta Pilátová, spisovatelka a autorka románu “S Baťou v džungli” – Baťa uvažoval lokálně a globálně zároveň a myslel při tom na lidi. V tom je jeho odkaz jedinečný…
  20. Ana Alcantud, Mons Badia & Marta Santamaria: Covid-19 and the future of cities: 5 keys to keep moving towards local sustainability
  21. Mohamed Buheji and team, American Journal of EconomicsOptimising Pandemic Response through Self-Sufficiency – A Review Paper
  22. Ron Martin, Peter Sunley, Peter Tyler – Local growth evolutions: recession, resilience and recovery
  23. OECD Policy Reposnse to Coronavirus (COVID-19): Social economy and the COVID-19 crisis: current and future roles
  24. We-Lae Cheng, Ben Safran, André Dua and team McKinsey&Company: Reimagining the postpandemic economic future